Alois Vašátko

* 25.8. 1908
† 8.6. 1942

Generálmajor i.m., československý stíhací pilot ve Francii a Velké Británii s 15 potvrzenými sestřely a 4 pravděpodobnými a 1 poškozením.
  Alois Vašátko se narodil v Čelákovicích nedaleko Prahy dne 25.8. 1908 do rodiny truhláře. Vašátkovi se zakrátko přestěhovali do Týniště nad Orlicí a otec byl brzy povolán do války. Matka by se musela o všech 5 dětí postarat sama, pokud by se 3 z nich, včetně malého Aloise, neujala rodina jejich strýce. Alois chodil do obecné školy v Solnici, poté do měšťanky v Týništi a později v Rychnově nad Kněžnou (u strýce). Již od dětství cvičil v Sokole, což ho velmi utužilo. Z války otec přijel zmrzačený a všechny děti se vrátily zpět k rodičům. Střední vzdělání získal na učitelském ústavu v Hradci Králové, kde maturoval s vyznamenáním v roce 1927. Poté učil na menšinové škole v Litoměřicích, díky čemuž získal přezdívku Velký Ámos (Great Amos), ale v říjnu t.r. zde nastoupil vojenskou prezenční službu u 3. dělostřeleckého pluku a přihlásil se na důstojnickou školu. 1.12. 1929 byl povýšen do důstojnické hodnosti podporučíka a rozhodl se v armádě zůstat. Téhož roku se přihlásil na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, v roce 1931 byl vyřazen jako poručík dělostřelectva a přiřazen k 54. dělostřeleckému pluku do Bratislavy, kde od roku 1934, kdy byl povýšen na nadporučíka, působil také jako instruktor. V roce 1935 byl přidělen k 7. dělostřeleckému pluku do Olomouce a v říjnu 1935 přijat do kursu leteckých pozorovatelů ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově, a poté přidělen k 2. leteckému pluku "Dr. Edvarda Beneše". 31.12. 1936 přešel od dělostřelectva k letectvu a letecký výcvik absolvoval v letech 1937-38. Poté se stal velitelem 14. letky, kde létal na dvouplošníku Letov Š-328. 1.3. 1939 byl jmenován polním pilotem letcem. Za mobilizace se pluk přesunul na severní Moravu a po obsazení Československa nacisty Vašátko přešel 9.7. 1939 do Polska.
  V Polsku se přihlásil na policii, byl poslán do Těšína a 19.7. převezen do Krakova, kde se připojil k dalším Čechoslovákům hodlajícím bojovat proti nacistům. Podepsal 5letou smlouvu s francouzskou Cizineckou legií a na konci července se nalodil na loď do Francie. Byl umístěn na základně Nanterre u Paříže a po začátku války na základnu Chartres, kde podstoupil stíhací výcvik na strojích Curtiss Hawk H-75. Později začal létat na strojích Bloch MB-151, MB-152 a Morane-Saulnier MS-406. Po přeřazení na frontu byl 11.5. 1940 přidělen k 1. Escadrille u GC (Groupe de Chasse) I/5 "Les Cigognes" na základně Suippes, kde mimo jiných působil i F. Peřina a jejím velitelem byl kapitán Jean Accart. V polovině května 1940 byla peruť přesunuta na základnu St. Dizier a první 2 sestřely ve spolupráci zaznamenal Vašátko 17.5., kdy se svým H-75C poslal k zemi dvojici Bf 109. O den později si na konto připsal spolupráci na sestřelení trojice bombardérů He 111, 25.5. průzkumného Hs 126 a 1 poškozený Bf 109. 26.5. při bombardování Vitry sestřelil Vašátko bombardér He 111, byl raněn v obličeji střepinami, ale podařilo se mu přistát. Kvůli zranění strávil týden v Paříži, ale již 3.6. ve spolupráci sestřelil Hs 126, 7.6. pak pravděpodobně He 111. 8.6. sestřelil bombardér Ju 87, čím se stal dvojnásobným letecký esem, a bez munice unikl s poškozeným strojem pronásledovatelům. 10.6. poškodil čtveřici německých bombardovacích letadel a 1 He 111 sestřelil, 12.6. pak Hs 126. Peruť znovu změnila základnu na St. Parres les Vaudes a poté na Avallon, Bourges-Le Bubdray, Carcassonne a Perpignan, odkud se 20.6. vydala do Alžíru. Vašátko zde byl vyznamenán řádem Légion d'Honneur Chevalier a Officer. Po přesunu do Casablanky zamířil 8.7. 1940 lodí do Anglie.
  Cesta do Anglie vedla přes Gibraltar a do britského Cardiffu Vašátko dorazil 4.8. 1940. 16.8. 1940 byl přiřazen k československým jednotkám v Cosfordu a přihlásil se do RAF, kam byl přijat v hodnosti Pilot Officer. Přiřazen byl k 312. čs. stíhací peruti v Duxfordu, kde od konce září létal na Hurricanech. 26.9. byla peruť přesunuta do Liverpoolu, kde Vašátko 8.10. 1940 sestřelil svůj první německý letoun, Ju 88, nad Británií. 28.10. 1940 byl povýšen do hodnosti štábního kapitána a získal první Československý Válečný kříž. 17.11. byl povýšen do hodnosti Acting Flight Lieutenant a stal se velitelem letky B. 20.4. 1941 se peruť přesunula na ostrov Man a 21.5. na základnu Kenley nedaleko Londýna, což bylo piloty náležitě oslaveno. 5.6. 1941 se stal Vašátko velitelem 312. perutě a 9.7. pak pravděpodobně sestřelil Bf 109 a další poškodil. 20.7. se pak peruť znovu přesunula do Martleshamu na odpočinek a 19.8. do skotského Ayru, kde dostala nové letouny Spitfire. 13.11. 1941 prezident Beneš vyznamenal Vašátka a další letce Československým válečným křížem a Československou medailí Za chrabrost. 1.1. 1942 se peruť přesunula do Fairwood Common, 24.1. do Angle a 18.4. zpět do Fairwoodu. Mezitím se Vašátko v březnu zúčastnil stáže v závodě Rolls-Royce. Na konci dubna se Vašátko s 312. perutí rozloučil a zamířil do Exeteru do velení vznikajícího Čs. stíhacího křídla. 3.5. 1942 byl povýšen na Wing Commandera a o měsíc později nad Francií pravděpodobně sestřelil 1 Fw 190. Při obraně bombardérů vracejících se 8.6. 1942 z mise nad Francií se 312. peruť utkala s nepřátelskými Fw 190, během čehož se Vašátko srazil s Focke-Wulfem pilotovaným Uffz. Wilhelmem Reuschlingem od III./JG 2 Richthofen. Němec se zachránil na padáku, ale Vašátko se svým letounem zřítil do moře, kde zahynul. Posmrtně 23.6. obdržel Distiguished Flying Cross a v roce 1943 Distinguished Service Order. 22.6. 1946 Vašátkovu památku v Čelákovicích uctili odhalením pamětní desky na jeho rodném domě mj. i arm.gen. L. Svoboda, velitel čs.letectva div.gen. A. Vicherek, inspektor našich letců v RAF div.gen. K. Janoušek, zástupce Francie a Británie gen. Flippo a plk. Wyatt a další. Téhož roku byl i.m. povýšen na podplukovníka, v roce 1991 na plukovníka a o rok později na generálmajora. Jeho portrét se také objevil na poštovních známkách.

Vyznamenání
Légion d'Honneur Chevalier a Officer	4.7.1940
Croix de Guerre se sedmi palmami, jendou zlatou a dvěma stříbrnými hvězdami	4.7.1940
Československý válečný kříž	28.10.1940
	7.10.1941
	13.11.1941
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem	1.7.1941
	13.11.1941
Distinguished Flying Cross	23.6.1942
Distinguished Service Order	1943
řád Bílého lva za vítězství II. st.	11.11.1949
Řád generála M. R. Štefánika III. tř.	9.5.1992
Československá medaile Za zásluhy I. st.
Československá vojenská pamětní medaile se štítky F a VB
The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp
Air Crew Europe Star
Defence Medal
War Medal
a další.